Atentát
ATENTÁT
V osudný den 27. května Gabčík s Kubišem postávají kolem deváté hodiny dopoledne pod zatáčkou v Holešovičkách. Gabčík skrývá pod kabátem samopal značka STEN GUN a Kubiš svírá v aktovce připravené bomby. Předstírají, že se vzájemně neznají. Josef Valčík z desantu Silver A se staví nad zatáčku na protilehlou stranu ulice, aby odtamtud mohl dát ostatním znamení zrcátkem, až spatří přijíždět protektorův vůz bez ozbrojeného doprovodu. Gabčík s Kubišem totiž ze svých pozic nevidí. Je dohodnuto, že pokud bude mercedes doprovázet ještě jiné auto SS, Josef Valčík žádné znamení nedá a akce se neuskuteční.
Na rozdíl od svého opatrnějšího předchůdce Konstantina von Neuratha však Reinhard Heydrich cestuje téměř vždy bez ozbrojené ochranky pouze se svým řidičem Johannesem Kleinem. Je totiž přesvědčen, že žádný Čech se na něho neodváží zaútočit, a pokud přeci jen ano, ubrání se mu vlastními silami.
Kabriolet s poznávací značkou SS-3 přijíždí před zámeček v Panenských Břežanech.
27. května 1942 krátce před desátou hodinou. Řídí ho SS-Oberscharführer Johannes Klein. Reinhard Heydrich se loučí s manželkou Linou a dětmi a nastupuje do auta. Sedá si vedle řidiče. Heydrich má přes uniformu dlouhý kožený plášť. Telefonista z břežanského zámku informuje kolegy z SS na Pražském hradě, že „šéf právě odjíždí“. Cesta probíhá bez komplikací. Po půl hodině je Heydrichův vůz v Praze-Libni.
Je 10 hodin a 32 minut. Příjemných 26°C podtrhuje polojasné až oblačné (avšak i přes to příjemné) počasí doprovázené mírným východním větrem. Odraz slunečního paprsku se zhoupne po plotu a zastaví se na Gabčíkově paži. Na velmi krátký okamžik Gabčík ztuhne a zírá na světelný paprsek. Je tady!
Po Kubišovi se neohlédne. Oči už nespouští ze silnice. Z nekonečných nácviků ví, že vůz bude v zatáčce za méně než třicet vteřin.
Signalizace ustává. Těžce polkne. Slyší, jak klapne uzávěr Kubišovy aktovky. Sáhne pod plášť a natáhne STEN GUN. Patnáct vteřin.
Někde za ním zazvoní tramvaj. Chladná vlna mu přejede po zádech. Dva vozy plné Čechů se blíží do zatáčky, kde se mají dostat každou chvíli do dráhy palby. Na čele mu vyrazí studený pot. Druhou šanci nedostanou.
Je to smůla, že se tramvaj i cestující objevili ve špatnou chvíli na špatném místě, ale musí to udělat. Skloní pravé rameno a balonový plášť bezhlučně sklouzne na chodník.
Hlučný mercedes se rychle blíží. Už rozeznává obě postavy uvnitř. Klein
za volantem, Heydrich vedle něj. Je blízko u Gabčíka. Velmi blízko. Zhluboka se nadechne. Pak odhodlaně vykročí k obrubníku. Auto už začíná před zatáčkou zpomalovat. Klein sešlápne pedál brzdy a stáčí volant. Jozef Gabčík zdvihá zbraň. Ze vzdálenosti jeden a půl metru míří samopalem na Heydricha. Řidič vozu vykřikne: „Pozor atentátníci!"“ Gabčík zatne zuby a stiskne spoušť. Výstřel se ale neozývá.
Hodina a půl čekání. Tolik nervozity, obav, napětí. Trvalo to tak dlouho, příliš dlouho. Od prázdného cvaknutí STEN GUNu se ale čas rozběhl až nespravedlivě rychle. Heydrich zakřičí na řidiče: „Zastav! Okamžitě zastav!“ SS-Oberscharführer Klein poslechne, a tím umožní druhému muži, jehož určitě dosud on ani Heydrich nezpozorovali, aby z bezprostřední blízkosti vrhl na auto bombu. Kubiš naprázdno polkne. Bomba mine hranu dveří sotva o půl metru. A vybuchne. Silná exploze vyrve z boku auta kus plechu a přerazí zadní nápravu. Tlaková vlna navíc rozbije okna tramvaje, jež právě v tu chvíli přijíždí na zastávku.
V ten okamžik se svět pro Reinharda Heydricha zastavil. Přesto natahuje svou zbraň. Náboj se však vzpříčí a vypadává… Zastupující říšský protektor krvácející na zádech vystupuje z vozu a s bolestivým výrazem ve tváři se opírá o kapotu kabrioletu.
Výbuch Jozefa Gabčíka probírá. Odhazuje samopal a snaží se dostat ke svému kolu. To se mu ale nedaří, protože je pronásledován fyzicky zdatným Johannesem Kleinem. Ten to nehodlá vzdát. Naštěstí nemůže po parašutistovi střílet – zásobník jeho pistole zůstává mírně povysunutý.
Gabčíkovi se nakonec daří Kleina dvěma výstřely do nohou zneškodnit. Pokračuje směrem k Trojskému mostu, odkud se mu pak v neuvěřitelně krátkém čase podaří dostat k manželům Svatošovým.
„…Vytáhl z kapsy malou pistoli a řekl: ‚Zatracený krám, člověk se s tím musí vláčet a je mu to k ničemu.‘ Svoji zbraň si pak znovu schoval k sobě. Svatoš přenechal Jozefu Gabčíkovi kabát a čepici. Při jeho odchodu vyhlédli Svatošovi z okna a zjistili, že v naprostém klidu přistoupil ke květinářce, koupil u ní kytici konvalinek a pak zmizel.“
- Závěrečná zpráva gestapa,
informace z výpovědi manželů Svatošových
Jan Kubiš, muž, který na mercedes vrhl bombu, běží ke svému kolu. Je zraněný. Oko a tvář mu krvácí. V patách mu je náhodný svědek útoku. Parašutista však svého pronásledovatele setřásá varovnou střelbou do vzduchu. Nasedá na kolo a prudce vyráží Kirchmayerovou třídou k nemocnici Bulovka, odkud pak pokračuje z příkrého kopce až dolů do Libně. Prchajícímu parašutistovi stéká po tváři krev a ani přiloženým kapesníkem se mu ji nedaří skrýt, čímž vzbuzuje nežádoucí pozornost. Kolo odstaví u filiálky firmy Baťa a odtud pokračuje pěšky k rodině Václava Nováka.
Marie Nováková posílá pro kolo svou čtrnáctiletou dcerku Jindřišku. Mezitím ošetří Kubišovo oko a opatří mu čistý oděv. O chvíli později Jan Kubiš odchází, tentokrát k rodině Piskáčků. Zde pravděpodobně přečkává první noc po atentátu. Sem mu také přijde zraněné oko ošetřit lékařka Milada Frantová.
Jaká to je ironie osudu. První pomoc zraněnému SS Obergruppenführerovi Heydrichovi poskytují Češi, kteří vystoupili z tramvaje. „Společnými silami“ se jim pak daří zastupujícího říšského protektora dopravit do nemocnice Bulovka. Zde je Heydrich ihned operován jedním z nejlepších německých chirurgů.
„Tržná rána vlevo od bederní páteře bez poranění míchy. Projektil, kus kovového plechu, rozdrtil 11. žebro, otevřel dutinu hrudní, prorazil bránici a zůstal ve slezině. Poraněním vzniklý kanál obsahuje černé štětiny a vlasy, zřejmě materiál z čalounění. Nebezpečí: hnisavý zánět žeberní pohrudnice, zánět pobřišnice. Při operaci byla odstraněna slezina.“
- O Heydrichově zdravotním stavu
K. H. Franka osobně informoval operatér Walter Dick.
Zdroj: ŠULC, Jiří. Dva proti Říši. Praha: Knižní klub, 2007/08.